V pátek 20. listopadu školní družinu navštívil prapodivný mužíček. Byl oblečený do lupenů, lupínků a lupínečků, na hlavě měl krásný, zelený klobouček zdobený podzimním kvítím, zkrátka mu to moc slušelo, děti na něm mohly oči nechat. Zpočátku se styděl, děti na něj musely několikrát zavolat, než se jim ukázal, ale pak se rozpovídal. Vyprávěl dětem, jak je teď koncem podzimu unavený. Vždyť je jeho práce vidět na každém kroku. Obarvil každičký lupínek na stromech, keřích a nejen to, všechny je musel otrhat či sfoukat. Naštěstí na to není sám, vyjmenoval dětem všechny své pomocníky: Dubínka, Piškudlíka, Mecháčka, Šípečka, a Jablínka. Skřítek dětem prozradil, kde všichni skřítci žijí, kde bydlí, co nejraději jedí, pijí a jaké oblečení je v říši skřítků nejmodernější. Skřítkovi Podzimníčkovi se v družině moc líbilo, s dětmi byl za chvilku kamarád.  Pozval je na oplátku k sobě domů. Předal jim i mapku s plánkem cesty. Upozornil je, že to bude výprava nebezpečná, protože musí projít přes území zlých skřítků a slíbil dětem i sladkou odměnu. Jenže pršelo, jen se lilo, a tak jsme návštěvu skřítka odložili. Zazpívali jsme mu na rozloučenou ukolébavku a skřítek usnul, dokonce malounko chrápal. A paní Zima se hned ujala vlády a v sobotu bylo bílo….

Bc. Ivana Maršíková