Deváťáci odhalují kouzlo podzemního světa

Jeskyně se nacházejí v severní části chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou rozsáhlým komplexem dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí vytvořených ve dvou patrech. Pohybovali jsme se v prostředí světle šedých prvohorních vápenců, které do dnešní podoby vytvarovala erozní činnost Sloupského potoka spolu s dešťovou vodou. Jedinečnou krásu jeskyní tvoří především křehká krápníková výzdoba. V jeskyních je stálá teplota kolem 7–8 °C a vlhkost vzduchu se zde pohybuje kolem 99 %. Za poutavého výkladu mladé průvodkyně jsme si prohlédli 1760 metrů podzemních prostor a zdolali 303 schodů. Nejznámější Eliščina jeskyně má vynikající akustiku, a proto je příležitostně využívána pro koncerty komorní hudby. Když průvodkyně zhasla osvětlení, aby nám dopřála zážitek absolutní tmy, uvědomili jsme si, že světlo a teplo jsou opravdu nezbytnou podmínkou života. Impozantní stalagmit Svícen, symbol zdejších jeskyní, právem patří mezi jejich velká lákadla. Pozorní z nás zahlédli několik netopýrů, kteří se naprosto neslyšně pohybovali po jeskyni. Tato lokalita je rovněž zajímavá po paleontologické stránce, neboť je významným nalezištěm koster jeskynní fauny (medvědů, lvů, hyen). Prohlídka končila v jeskyni Kůlna, světoznámé archeologické lokalitě, kde už v roce 1880 archeolog Jiří Wankel našel stopy po pravěkém osídlení. Dobu před více než 120 tisíci lety nám přiblížilo video o lovu mamuta člověkem neandrtálským, které nám průvodkyně promítla přímo na stěnu jeskyně.

Po krátké pauze na občerstvení v malebném městečku Kunštát jsme pokračovali dál, naším dalším cílem byla obec Rudka, kde se nachází uměle vytvořená jeskyně v pískovcích plná monumentálních soch blanických rytířů v životní velikosti. Vytvořil je Stanislav Rolínek, talentovaný sochař samouk, který i přes těžké onemocnění tuberkulózou plic dokázal sochy vytesat jen primitivními nástroji – nůžkami na ovce a hasičskou sekerou. Pozornost každého návštěvníka upoutá propracovaná socha svatého Václava na koni stojícího uprostřed spícího vojska. Vstup do jeskyně střeží mohutná socha lva. S fyzicky zdatnějšími žáky jsme vystoupali na Burianovu rozhlednu a za pěkné viditelnosti obdivovali Jeseníky, Pálavu a Krkonoše. V přilehlém lesoparku se nachází také smyslová zahrada, která byla původně určena pro nevidomé k důvěrnějšímu seznámení s přírodou.

Exkurze si kladla za cíl posílit vztah dětí k přírodě, tentokrát k té neživé, zaujmout je českou historií a podnítit v nich touhu dozvědět se více o tajemstvích ukrytých pod povrchem země. Věříme, že naše snažení nebylo marné.

                                                                         Mgr. Martina Barešová a Mgr. Jana Růžičková