Základní škola Pacov
náměstí Svobody 321
395 01 Pacov
oficiální adresa (ne doručovací)
Tentokrát jsme se rozhodly najednou „vyvézt“ početnější skupinu, v jeden den jely do Podyjí všechny sedmé třídy.
Po příjezdu nás přivítali pracovníci správy parku, paní Svatava Holubová a pan Martin Mahr, kteří nám krátce představili tento klenot uprostřed Evropy. Zmínili, že nejcennějším územím parku je asi 40 km dlouhý meandrovitý kaňon řeky Dyje, který odborníci pokládají za naše nejzachovalejší říční údolí. Rovněž upozornili na rozmanitost zdejších biotopů a s tím související jedinečnost rostlinných a živočišných společenstev. O neporušenost přírody v parku se paradoxně zasloužila železná opona, za kterou v 50. až 80. letech existovalo nepřístupné hraniční pásmo. Po prohlídce památníku železné opony, která v době totality bránila československým občanům v útěku na Západ, jsme se vydali po asfaltové cestě směrem k hardeggské vyhlídce. Na několika příhodných místech jsme se zastavily, abychom žáky upozornily na zajímavosti parku. Žáci přitom plnili úkoly z pracovního listu. Mimo jiné jsme si připomněli faunu a flóru ekosystému rybník, druhovou skladbu lesa, význam remízku v krajině, pravidla chování v chráněném území, význam stanovišť pro pomoc v nouzi. Nově se žáci setkali s pojmem klidové území. Jedná se o místa s živočichy, rostlinami a přírodními jevy, které jsou na rušení člověkem nejcitlivější. Pohybovat se zde lidé mohou pouze po vyznačených stezkách. Klidové území se v národním parku Podyjí rozkládá přibližně na polovině jeho rozlohy. Exkurze nám přinesla i trochu zklamání. Bačkůrkovitý květ střevíčníku pantoflíčku, nádherné orchideje, na který nás paní Holubová před cestou upozornila, jsme v podrostu habrů hledali marně. Nezahlédli jsme ani pár labutí, který před rokem vznešeně brázdil řeku Dyji, i jejich hnízdo pod mostem bylo opuštěné. Velkou satisfakci nám poskytla užovka stromová. Tento nejedovatý plaz je z našich hadů nejdelší a nejvzácnější, dokáže dokonce obratně šplhat po stromech. Za dobu, co do Podyjí jezdíme, jsme ji tu viděli poprvé. Když jsme dorazili k hardeggské vyhlídce, vykouklo z mraků sluníčko, a tak jsme si mohli pohled na nejmenší rakouské městečko a údolí řeky Dyje patřičně vychutnat. Sluneční paprsky vytáhly z děr také ještěrky zelené, které nám ochotně zapózovaly a my si je mohli vyfotit v různých pozicích.
Exkurze se vydařila, děti si pochvalovaly terénní výuku, vždyť učení v přírodě je oproti tomu ve třídě mnohem zábavnější. Nás hřál pocit, že se nejen něco nového dozvěděly, ale že si pospolu užily pobyt na čerstvém vzduchu uprostřed krásné přírody. Odměnou za výšlap, kdy jsme zdolali asi 10 km, nám byla zastávka v Telči spojená s malým občerstvením. Exkurze byla součástí projektu Ekologická výchova na Základní škole Pacov 2024, účastníkům z něj byla hrazena doprava.
Mgr. Jana Růžičková a Mgr. Martina Barešová
prohlídka školy
partnerství